Jako přihlášený uživatel máte možnost nastavit si zobrazení Heureky.

Zobrazit původní Heureku

Jak vybrat procesor?

Jak vybrat procesor

Procesor je mozkem každého počítače a z velké části určuje jeho výkon. Vyberte si tak procesor tak, aby zvládl všechny úlohy, kterými ho hodláte zatížit.

  • Tomáš, redaktor Heureka.cz
  • Doba čtení: 4 min.

Procesor nenaleznete pouze v počítačích, ale ve všech zařízeních, v nichž probíhají výpočetní operace. Zatímco například u chytrých telefonů či televizí si jej nevyberete, v případě stolního počítače může volba být plně na vás, což částečně platí i u notebooku. Procesor je vždy zapojen do základní desky a kromě výpočetních zařízení řídí také ostatní komponenty počítače. Je proto naprosto nepostradatelný. Každý procesor je vhodný pro různě náročné operace, některý je uzpůsoben nepřetržitému provozu, jiný zase podává maximální výkon v kratších časových úsecích.

Výrobci procesorů: AMD vs. Intel

Na trhu dominují dva hlavní výrobci procesorů – AMD a Intel. Ti si vzájemně silně konkurují a snaží se přinášet procesory s co nejlepším poměrem cena/výkon. Obě značky nabízí procesory v základní, střední i nejvyšší třídě, procesory zaměřené a optimalizované pro různá využití.

Procesory AMD

Procesory AMD jsou charakteristické svým vyšším mnohojádrovým výkonem. Výhodou je, že v případě, kdy budete chtít pořídit výkonnější procesor AMD, nebudete muset měnit základní desku.

Procesory AMD ve zkratce

  • AMD Athlon - základní, nejméně výkonná řada, k použití zejména v kanceláři nebo pro multimediální zábavu.
  • AMD Ryzen 3 a Ryzen 5 - vhodné pro středně náročnou práci či hraní her.
  • AMD Ryzen 7 a Ryzen 9 - velmi výkonné procesory určené pro ty nejnáročnější uživatele.
  • AMD Threadripper - vysoký počet jader s nižším taktem, pro střih a rendering videí či pro výpočet simulačních modelů.
  • AMD EPYC - serverové využití, vysoká spolehlivost, nízká chybovost, podpora virtualizace a až několika TB RAM paměti.

Pokud jste na AMD dříve slyšeli kritiku, nemusíte se obávat. S příchodem modelů Ryzen se procesory AMD staly znovu konkurenceschopné.

Procesory Intel

Procesory Intel jsou obvykle lehce výkonnější na jedno fyzické jádro. Při pořízení jiného procesoru od Intelu se ale zpravidla nevyhnete výměně základní desky.

Procesory Intel ve zkratce

  • Intel Pentium a Celeron - základní, nejméně výkonné řady, pro kancelářské použití.
  • Intel Core i3 - procesory vhodné zejména pro multimédia a hraní méně náročných her.
  • Intel Core i5 a i7 - řady určené náročnějším hráčům a také pro pracovní úkony.
  • Intel Core i9 - procesory pro nejnáročnější hráče, profesionály a technologické nadšence.
  • Intel Xeon - modely určené pro servery a do pracovních stanic, funkce zvyšující spolehlivost a snižují chybovost výpočtů.

Procesory z řad i5, i7 a i9 umí výrazně zrychlit jedno nebo několik jader (Turbo Boost), což pomůže s výkonem v náročných aplikacích.

Důležité parametry procesorů

Frekvence (takt)

Jeden z klíčových parametrů se udává v jednotce GHz (gigahertz). Vypovídá o tom, kolik výpočtů dokáže jádro procesoru vykonat za jednu vteřinu. Vyšší frekvence obvykle znamená vyšší výkon, není ale jediným měřítkem. Celkový výkon ovlivňuje také počet jader.

Výrobci definují rozmezí taktů, například 4,4 – 5,3 GHz. To znamená, že procesor poběží stále na 4,4 GHz a krátkodobě dovede zrychlit až na 5,3 GHz. Maximální frekvence většinou dosáhne jedno až dvě jádra, ostatní pak běží na nižších frekvencích.

Počet jader a vláken

Procesory disponují více jádry proto, aby mohly provádět několik operací naráz. Základem jsou v dnešní době dvě jádra, která plně postačí běžnému kancelářskému či domácímu PC. Náročnější uživatelé včetně hráčů by měli sáhnout po procesoru s alespoň čtyřmi jádry. Více jader již pak dokáže využít pouze úzké spektrum programů, zejména u serverových či renderovacích procesorů má ale šest, osm a více jader své opodstatnění.

Spolu s jádry hrají roli také virtuální vlákna, která pomáhají fyzickým jádrům provádět úkoly rychleji. U některých procesorů tak narazíte na technologie hyper-threadingu/SMT, tedy virtuální zdvojnásobení počtu jader. Zvýšení výkonu ale pochopitelně není tak vysoké jako v případě jejich fyzické přítomnosti.

Procesory AMD Threadripper

Možnost přetaktování

Mnoho procesorů je nabízeno ve verzi s odemčeným násobičem, jenž umožňuje přetaktování. To znamená zvyšování původní frekvence. Obvykle je to možné v řádu několika desítek procent, nicméně procesor při přetaktování spotřebuje více energie a vyžaduje také velmi dobré chlazení.

V případě taktování je často nutné počítat i s investicí do kvalitnějšího chladiče, než toho, který obdržíte s procesorem. U některých procesorů se setkáte také s funkcí automatického přetaktování (Turbo Boost / Turbo Core), kdy procesor v případě potřeby samostatně frekvenci po určitou dobu zvýší.

Mezipaměť

Též vyrovnávací paměť nebo cache slouží k ukládání mezivýpočtů tak, aby jednotlivá jádra mohla na úlohách pracovat souběžně. Přenos mezi ní a procesorem je rychlejší než při ukládání dočasných výpočtů do paměti RAM. V současné době je nicméně takřka vždy dostačující a na výkon procesoru má v naprosté většině případů vliv maximálně v jednotkách procent. Mezipaměť je nejčastěji udávána v jednotkách MB.

Socket a chipset

Procesor se zapojuje do patice základní desky. Technologický vývoj vyžaduje jednou za čas inovaci i této části, navíc každý výrobce využívá svoji. Tedy pokud máte nyní základní desku s procesorem Intel, určitě do ní nezapojíte procesor AMD. Socketů každý výrobce používá několik, proto je potřeba zohlednit, aby patice základní desky a její chipset byly s daným procesorem kompatibilní.

Socket a chipset procesoru

Na trh postupně přichází nové generace procesorů, které jsou vždy o poznání výkonnější a díky neustále se zlepšujícímu výrobnímu procesu také efektivnější.

Spotřeba

Udává se jako TDP (Thermal Design Power) v jednotce Watt (W). Deklarovaná spotřeba platí při maximálním zatížení. Důležitý parametr je to kvůli provozním nákladům a kompatibilitě se zdrojem.

Chladič

Procesory se při práci poměrně výrazně zahřívají. Některé základní si sice vystačí s pasivním chlazením, většina ale potřebuje vlastní chladič. Výrobci jej v některých případech dodávají přímo k procesorům, na jejich chlazení ale obvykle postačí pouze při základním nastavení frekvence. V případě procesorů určených k taktování většinou chladič součástí balení nebývá a je potřeba jej koupit zvlášť. Kromě výkonu je důležitým parametrem také počet otáček a s ní související hlučnost, při větší zátěži totiž některé chladiče) dokážou být poměrně hlasité.

Příslušenství

Teplovodivé pasty

Chladiče na procesory

Základní desky

Paměti

Nejčastější otázky při výběru procesoru

Jak spolu souvisí procesor a grafická karta?

Procesor do grafické karty odesílá příkazy, podle kterých grafická karta vytváří snímky, které poté putují do monitoru. Je důležité, aby oba tyto komponenty byly na podobné výkonnostní úrovni a "nebrzdila" jednu druhou.

Jaký procesor je vhodný na hraní her?

Ani moderní hry většinou nejsou dostatečně optimalizované pro šestnáci a více jádrové procesory. Proto doporučujeme se pro účely hraní her zaměřit primárně na maximální frekvenci procesoru.

Využiji grafiku integrovanou v procesoru?

Velmi často dnes procesory obsahují integrovaný grafický čip (GPU). Ta bude, zejména u posledních generací procesorů, dostatečně výkonná pro kancelářskou práci a nenáročné domácí použití. Výhoda tohoto řešení spočívá v úspoře energie, prostoru i pořizovacích nákladů. Náročnější úlohy a hry pak vyžadují dedikovanou grafiku.